8. Kde je spokojenost?

Chceme-li zjistit o meditaci skutečně všechno, musíme připustit, že zbavit se slov nestačí.

Umíme už sice meditovat v nehybnosti, v pohybu, v řeči i v práci, to znamená, že žijeme v relativním klidu. Myšlením si nevytváříme stresy, ale i když existujeme v klidu bez stresu, náš klid není spokojeností. Jak na to?

Je to tak: Nemyslíme, jdeme po ulici, jasně vnímáme, ale pohled na něco, zvuk něčeho, pocit něčeho v nás najednou spouští snění. V bdělém stavu sníme. Vzpomínáme si na něco, co bylo, nebo si představujeme něco, co bude. Sice jdeme, ale v duchu jsme na pláži, či u Marušky.

Co to znamená? – Znamená to, že nejsme spokojeni s tím, že jdeme. Raději bychom byli někde na pláži nebo u Marušky…..

Do naší mysli – do té průzračné skleněné koule – nepřijde ani slovíčko. V postoji pozorovatele jasně registrujeme mysl bez slov, ale ne bez představTakže přestože zůstáváme klidní, nejsme spokojení.

Proto se logicky objevuje otázka: Je možné být spokojený?”